Mgr. Jan Kosek

Ahoj. Jsem zvyklý na všechny podoby svého jména, ale nejčastěji mi říkají Honza.
… jsem muž… a jsem jím rád. Jsem hrdý táta, vděčný syn, uctivý vnuk, radostný bratr i strýc, vážící-si partner, oddaný přítel, věrný kamarád, vášnivý sportovec, pokorný obdivovatel života, nepoučitelný snílek, pokojný bojovník, mírumilovný býložravec, občas tvrdohlavý střelec, věčný hledač pravd a taky malý kluk, toužící stát se dobrým člověkem. Snad se mi to někdy i daří 🙂 

Můj profesní život se ubíral různými cestami. Za začátku všechno nasvědčovalo tomu, že ze mě bude po dědovi dobrý zahradník. Po absolvování zemědělské školy jsem ale najednou pocítil chuť pracovat s něčím ještě křehčím, než jsou rostliny... a to s lidskými bytostmi, přesněji řečeno s dětmi. Už na pedagogické fakultě s mým vnitřním já nejvíce ladily všechny ty alternativní směry jako Montessori, Waldorf a podobně, které ale byly v té době jen teorií v hodinách a nebylo je kde žít. Téměř žádná taková škola nikde nebyla. Tehdy jsem cítil, že právě tam by se člověk (učitel i dítě) mohl cítit svobodně, bezpečně, tvořivě a hlavně radostně. To je podle mě to podstatné... často nám v životě chybí radost a já bych si moc přál, aby právě tuto radost z objevování, spolupráce, přátelství, hraní si a tvoření děti v naší škole zažívaly. Protože „co se v mládí naučíš ...“  🙂