Školka Medovníček

 

Pedagogika lesních MŠ

  • V lesní mateřské škole je hlavním pedagogem sama příroda, která nabízí dětem to,co právě potřebují. Uzavřené učebny nahrazuje loukou nebo lesem; místo lavic a stolů nabízí pařezy; umělé hračky a pomůcky nahrazuje nepřeberným množstvím přírodnin - kamínky, jehličí, květiny, kůra, lesní plody,... které dle fantazie mohou být hudebním nástrojem (kamínky, dřevo), skládankou (kousky kůry), psací potřebou (klacík).
  • Program je připravován v závislosti na ročním období, místě pobytu a počasí.
  • Různorodé přírodní prostředí umožňuje přirozeně rozvíjet hrubou (les je velké přírodní hřiště) i jemnou motoriku (sbírání, navlékání lesních plodů, kamínků atd). Děti mohou postupně sami objevovat své tělesné hranice (co dokážu, co ještě ne, co jsem se naučil).
  • Místo méně efektivního učení pomocí zprostředkovaných metod (pomůcky, obrázky) je dětem umožněno poznávat svět přímo, vlastním zážitkem, při kterém mohou využít všechny smysly (vůně bylin, různé povrchy přírodnin, zvuky zvířat a ptáků).
  • Pobyt v úzkém kontaktu s přírodou, umožňuje dětem poznávat život a zákonitosti v přírodních společenstvech a buduje u dětí kladný vztah k přírodě a ekologickému způsobu života.
  • V dnešní hlučné uspěchané době nabízí les možnost prožívat ticho a klidnou atmosféru, která není neustále narušována umělými podměty (dochází ke zklidnění agresivity).
  • Přestože jsou děti vychovávány především v přírodním prostředí neznamená to, že z nich vyrůstají malí „tarzani“. Učí se také žít v dnešní společnosti, cestují veřejnou dopravou za návštěvami, exkurzemi, kulturními a společenskými akcemi.
  • Předpokladem pro naplňování zásad a cílů je malá skupina dětí s více pedagogy, která umožňuje budování kvalitních vztahů a osobního přístupu a v neposlední řadě je také důležitá pro bezpečnost ve venkovním prostředí.

Respektovat a být respektován

S dětmi se snažíme komunikovat v duchu zásad Respektovat a být respektován, které jsou založeny na laskavém a partnerském přístupu k dítěti. Respekt a úcta k dětem znamená chovat se k nim tak, aby to nezraňovalo jejich důstojnost, nedovolit si k nim to, co nechceme, aby si oni dovolily k nám a přijmout fakt, že se mohou od nás lišit, aniž by byly horší nebo lepší než my.

Tento demokratický systém výchovy není opakem autoritatvního (omezení a zákazy), tedy neznamená, že by bylo vše dovoleno. Přestože nejsou používány zákazy a příkazy je možné a nutné stanovit dětem pravidla a hranice, ty nejsou vytvářeny pro děti ale s dětmi. Dětem je tedy dána možnost spolurozhodovat sama o sobě, s kterou jde ruku v ruce zodpovědnost.

Dále nejsou používany tresty,odměny ani pochvaly, jako nástroje vnější motivace. Ve výchově je důležité vést dítě naopak k vnitřní motivaci, tzn. dítě dělá věci proto, že je samo považuje za správné a smysluplné nikoliv proto, že to požaduje autorita - rodič či učitel (v pubertě pak často parta vrstevníků) nebo proto, že za ně hrozí trest či očekává odměnu.

Pro osobnost dítě je významná sebeúcta, která je budována nesoutěživým prostředím, poskytnutím důvěry a odpovědnosti.

Pokud se mezi dětmi vyskytnou konflikty, pedagog nevystupuje v roli vyšetřovatele, ale průvodce, který děti vede k tomu aby spor vyřešily samy respektujícím způsobem.

 

Waldorfská pedagogika

Všestranné rozvíjení osobnosti stejnou měrou po stránce fyziké, rozumové, emocionální i umělecké. Důležité je pro děti estetické prostředí.

  • Předškolní děti se učí zejména nápodobou, učitel je pro ně vzorem, proto by měl na sobě neustále pracovat.
  • Snaží se o spolupráci a zapojení rodičů
  • Pro děti je velmi důležitý rytmus a řád, které jim dodávají klid a jistotu známých opakujících se činností (roční období, denní řád, rituály před spaním, ranní uvítání apod.)
  • Využití a podpora ručních prací a řemesel s důrazem na přírodní materiály.
  • Pro waldorskou pedagogiku je typické pořádání slavnostína základě lidových zvyků a tradic (ale také např. narozeninových) , které dávají pocit sounálzežitosti mezi lidmi i s přírodou. Příprava na slavnosti je velmi důležitá doprovází ji malování a tvoření předmtěů, říkanky, písně a vyprávění.
  • Často používaným prvkem je tzv. roční stolek, který děti tvoří pomocí typických předmětů a přírodnin pro dané období, znázorňuje právě prožívané období.

Montessori pedagogika

Klade důraz na samostatnost, podporuje děti, aby se podílely na běžných praktických činnostech podle hesla „ pomoz mi, abych to zvládl sám“ (oblékání, vaření, úklid, práce v domácnosti, sebeobsluha).

  • Dítě objevuje nové poznatky díky přirozenému zájmu samona základě prožitku. Učitel má za úkol vytvořit podmětné prostředí a pomáhat při jeho zkoumání.
  • Učitel zasahuje minimálnědo dětských zkoumání i komunikace, děti se učí ve skupině spolupracovat, vytvářet dohody, řešit konflikty a navzájem se respektovat.
  • Učitel je zaměřen na dítě, respektuje jeho individualitu, dítěti je ponechána relativní svoboda rozhodování a volby, ale s tou je mu dána také odpovědnost(dítě se učí sebekázni a dodržování pravidel).