Kryštof Zemánek: Vždy to byla dobře zvolená kombinace učitele a předmětu.

Ahoj Kryštofe, děkuji, že sis našel čas a dorazil za námi Na Dědinu.
Ty jsi teď ve 2. ročníku na Střední škole Edvarda Beneše v Břeclavi, obor elektrická trakce v dopravě. Byla to velká změna, přechod z Dědiny na střední školu? 

Byla to relativně velká změna, ale myslím si, že to tak je s každou základní školou. Co vidím u ostatních spolužáků, taky to neměli úplně jednoduché, respektive taky jsou pro ně některé aspekty střední školy novinkou. 

Takže to není tím, že jsi byl na soukromé škole Na Dědině? 

To vůbec. Spíš naopak, řekl bych, že mi to spíš pomohlo. 

V čem konkrétně? 

Například s přípravou na přijímací zkoušky, tam ta pomoc byla opravdu výrazná, ale obecně psychická podpora je Na Dědině dost zásadní, a řekl bych, že až takovou samozřejmostí. 

Jaký předmět tě ve škole nejvíc bavil? 

Všechny předměty byly úžasné, ale mé srdcové předměty byly fyzika a angličtina a na tyto hodiny velmi rád vzpomínám. 

Co tě na tom nejvíc bavilo? Předmět sám o sobě, nebo styl, jakým byl vyučovaný? 

Vždy to byla dobře zvolená kombinace učitele a předmětu. 

Na co nejraději na škole Na Dědině vzpomínáš? 

Na ty zážitky, co jsem mohl nejen s učiteli zažít, například Erasmus, ale i další. Anebo třeba i hodiny fyziky – to všechno bylo neskutečně záživné. 

Co bys přenesl z Dědiny na tvou novou školu? 

Chybí mi respektující přístup pedagogů a chybíte mi vy. 

Kryštofe, děkuji ti za rozhovor a za celý náš tým ti přejeme, aby se ti na střední škole dařilo.